Znáte zloděje svého času?

Zloději času

Měla jsem tu čest být přednášejícím hostem na jedné networkingové akci. Téma: Organizace času a co nám ho bere. A jelikož se ke mně dostaly ohlasy, že zloděje času řeší každou chvíli kde kdo, rozhodla jsem shrnout to nejdůležitější do samostatného článku. Tak tady je.

Čas. Každý dospělý ho řeší. Děti zase až tolik ne, protože žijí teď a tady. To jen my dospělí jim v podstatě “vnucujeme” nějaký svůj řád – musí se vstávat do školky a do školy, kroužky začínají v přesný čas a podobně. Ti nejmenší čas neřeší vůbec.

Den každého z nás má stejný počet hodin, liší se jen v tom, kolik času během života strávíme na téhle planetě. A tenhle náš čas se, alespoň většina z nás, snaží nějak smysluplně a efektivně zaplnit.

Pro mě je vnímání času a práce s ním důležitá, abych si dokázala dobře plánovat svoje aktivity. Ať už ty pracovní, nebo ty soukromé. Když vím, kolik času mi zabere práce, jsem schopná lépe rozložit síly, plánovat svoje kapacity a energii.

Nedostatek času nás trápí. Chceme toho stihnout co nejvíce, protože víme, že počet hodin, které můžeme věnovat našim aktivitám, je omezený naší bdělostí, tedy zhruba 16 hodinami z celého dne. Do tohoto počtu musíme vměstnat naši práci, rodinný a partnerský život, záliby, čas pro sebe. A bohužel zjišťujeme, že toho potřebujeme stihnout strašně moc.

Možná nás trápí pocit nepostradatelnosti. Jen my jsme schopni udělat konkrétní věc nejlépe, nikoho dalšího nejsme ochotni k ní pustit. S tímhle pocitem se setkávám často u klientů, když se bavíme o delegování.

Některé ženy se potýkají se syndromem hodné holčičky. Bojují s pocitem, že musí vyhovět přáním a požadavkům všech okolo, protože jinak je ostatní nebudou mít rádi. Neumí říkat ne, protože si myslí, že by své okolí nejspíš zklamaly.

Občas sama mívám pocit, že bych se potřebovala naklonovat. A hned několikrát. Minimálně 3 klony bych chtěla mít pro svoji rodinu, abych dělila mezi všechny rovnoměrně. Měla bych samostatný klon na práci, klon na běhání s dětmi po lékařích a péči o ně, když jsou nemocní, na uklízení, vaření atd. Samu sebe bych si nechala na odpočinek, cestování, čtení a studium. Ano, jsem v tomto směru sobecká. 😀 Mimochodem, znáte tu vtipnou glosu “Kdybych měla manželku?

Ale zpátky k těm zlodějům. Pro mě je to cokoli nebo kdokoli, kdo odvádí moji pozornost od smysluplné a vědomé činnosti. Tihle zloději času mají zákeřnou podobu. Tváří se nevinně, jenže se skrývají za výmluvami, racionalizací a ospravedlňováním vlastního chování.

Jak vypadají ve skutečnosti? Tak například…

Sjížděč

Přesněji sjížděč sociálních sítí. Jasně, “socky” jsou už strašně ohrané. Ale zkuste si někdy spočítat, kolik času na nich během dne strávíte. Dneska už to automaticky vyhodnocují mobilní telefony, takže každý den můžete vidět přehled, kolik času jste strávili nejen hovory, ale také třeba čtením sms zpráv nebo právě prohlížením sociálních sítí, kde člověk nic extrémně přínosného, až na jednotlivé výjimky, nenajde.

Brouzdač

Ten ve skutečnosti vypadá tak, že sedí u počítače a bezcílně překlikává v prohlížeči z okna do okna, protože jaksi neví, ve kterém okně zakotvit a co v něm má vlastně dělat. A že jich mívá otevřeno opravdu hodně.

“Hospodyňka”

Pardon za tu genderovou vyhraněnost, ale ženy pracující doma se často setkávají s názorem, že když pracují doma, tak je přece logické, že se v tom pracovním čase můžou věnovat i domácnosti. Také pracuji z domova a za sebe říkám nee. Když pracuji, skutečně pracuji a nevšímám si toho, jak to kolem mě vypadá. Toho si začnu všímat v okamžiku, kdy vyzvednu dítě ze školky a začíná mi “druhá směna”. Ale věřím, že existují případy, kdy se někdo raději pustí do přípravy oběda spíše než do nového projektu. Ale pozor! Jiná situace je, když péčí o domácnost vyplňujete krátké přestávky během práce za účelem odpočinku od ní.

Chaotik

V hlavě mu víří myšlenky o miliardě úkolů, které potřebuje udělat. Jenže jich je moc, předhánějí se jedna přes druhou, každá se tváří ohromně důležitě a chce být vyřešená co nejdříve. A tak chaotik zmatkuje a neví, co dělat dřív. A právě tímhle zmatkováním ztrácí čas. Chce to systém a nenechat myšlenky utíkat všemi směry.

Stalker

Neustále kontroluje všechny svoje e-mailové schránky, protože co kdyby náhodou přišel nějaký strašně důležitý e-mail, na který bude muset hned zareagovat, aby mu neutekla nějaká velká příležitost.

Prokrastinátor

Vlastně by se dalo říct, že tohle je král zlodějů, protože se pod jeho pomyslný plášť dají schovat všechny ty předchozí. Odkládá a odkládá, co to jde, protože se mu do smysluplné a leckdy i náročné práce nechce. Pokud jste ještě neměli tu možnost, doporučuji přečíst si knihu Konec prokrastinace. Je v ní totiž krásně na neurobiologickém základě vysvětleno, proč vlastně prokrastinujeme a jak svůj mozek podpořit, aby se prokrastinaci vyhnul.

Poznali jste ty vaše zloděje času? Máte ještě nějaké svoje vlastní? Sem s nimi!

Proč se zloději našeho času vůbec objevují?

Už jsem to trošku zmínila. Stojí za nimi například nechuť nebo dokonce odpor cokoli dělat. Často jsme tak unavení a vyčerpaní, že jednoduše už nechceme nic.

Mám třeba osobní neblahou zkušenost, že mi “pomáhali” utíkat od reality, když nebyla zrovna růžová, abych nemusela řešit hnusné problémy. Pokud totiž prožíváte nějakou dlouhodobou krizovou situaci, zaměstnáte svůj mozek soustředěním právě jen na ni. Věnujete energii svoji i svého mozku jenom této myšlence, a tím mu uzavíráte kapacity a prostor pro rozvoj a kreativní myšlení. Těžko se z té situace člověk dostává sám.

Zloději času nás demotivují. Drží nás v naší komfortní zóně, protože její překonání znamená vynaložit úsilí, práci a energii. Překročit komfortní zónu znamená začít se učit něco nového, poznávat nové věci, lidi, místa. Ano, je to těžké. Ale pokud z ní nevystoupíme, těžko se někam posuneme.

Zloději času nás okrádají o možnost seberozvoje a učení, protože oboje jsou náročné mentální činnosti. Vyžadují velké soustředění, které je v současném těkavém světě plném vyrušování, oznámení a informací, které se na nás hrnou ze všech stran, strašně těžké. Vlastně se musíme znovu naučit hluboce pracovat a přemýšlet, abychom neklouzali jen po povrchu.

Předpokládám, že když tento článek čtete, sami přemýšlíte nad vašimi vlastními zloději. A tuším, že jste si je už i uvědomili. Jak se teď cítíte?

Máte výčitky svědomí, že plýtváte svým drahocenným časem? Jste sami se sebou nespokojení? Možná cítíte sebelítost, marnost nebo si připadáte neschopní. Říkáte si, že selháváte. Možná vás z toho jímá až úzkost, dlouhodobě pociťujete deprese, že neděláte to, co byste chtěli nebo měli, ať už před vámi stojí jakékoli překážky. Bohužel, přesně tyto pocity mají zloději času na svědomí. Cítíte se prostě blbě.

Vlastně se dá říct, že ti zloději snižují naše sebevědomí, podrývají naši sebedisciplínu a ničí naši psychickou pohodu. Můžete si to představit jako začarovaný kruh. Cítíte nechuť, odpor nebo dokonce strach, kvůli kterým prokrastinujete. Přichází výčitky svědomí a máte pocit, že jste selhali. Vaše sebevědomí je na bodu mrazu, a tím pádem máte strach cokoli dělat. Jsme zase na začátku a v tom kolečku můžeme běhat až do soudného dne. Je na čase ho přerušit.

Jak se zloději času zatočit?

Je to jako se spoustou věcí. Snadno se řekne, hůř udělá. Ale to vůbec nevadí, protože teď už víme, kdo přesně ti zloději jsou, a tím pádem víme také to, jak na ně!

Tak tedy:

  1. Nenechte se rozptylovat.
  2. Laserově zaměřujte svoji pozornost na činnost, kterou právě děláte.
  3. Žijte vědomě, vnímejte přítomný okamžik, buďte tady a teď.
  4. Pěstujte sebedisciplínu.
  5. Upevňujte svoje návyky.
  6. Vezměte si k ruce podpůrné pomocníky (diáře, aplikace, cokoli vám vyhovuje).

Držím vám moc palce!

Máte kolem sebe podnikatele nebo podnikatelky, u kterých vnímáte, že zápasí se zloději svého času? Jste to vy sami? Dejte se dohromady a přijedu s celou přednáškou “Organizace času a co nám ho bere” i za vámi. Dozvíte se spoustu dalších tipů, jak se svým časem efektivně pracovat, že není potřeba pracovat hodně, ale chytře, a že efektivita je důležitější než produktivita. Stačí mi napsat na michaela@treglova.cz a domluvíme se na podrobnostech. Těším se!

Vaše pořádkumilovná

Míša Tréglová

PS: Vždycky, když budu mít něco zajímavého na srdci, můžu vám o tom dát automaticky vědět. Stačí, když se o tom zmíníte tady. A ještě dostanete takový drobný bonus zdarma. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *